Řecká kuchyně

Ilustrační fotografie

Řecká kuchyně se řadí ke středozemní kuchyni, kdy středomořské klima umožňuje pěstování mnoha plodin a je známá jako jedna z nejzdravějších
a nejchutnějších na světě. Řekové si potrpí na čerstvé ingredience. V Řecku se více koření bylinkami než jinde
na Balkáně. Proslavený a zdraví prospěšný řecký olivový olej
jednoduchost pokrmů jsou typickými znaky této kuchyně. Její historie sahá až do antického Řecka, vznikala přes 4 000 let. Život ve starověkém Řecku byl zřejmě velmi zdravý, neboť se mnozí obyvatelé dožívali více než osmdesáti let. Tělesná cvičení, správnou stravu a čerstvý vzduch považovali za základ dobrého zdraví. Samotné slovo „gastronomie” je řeckého původu („gaster” – žaludek
a „nomos” – mrav a zvyk). V řecké kuchyni je patrný vliv turecké a balkánské kuchyně jako pozůstatek Osmanské říše.

Řeckým národním stromem je olivovník a olivový olej (Sitia - jeden z nejkvalitnějších na světě, stáčený
v rodinných stáčírnách) se používá hojně stejně jako olivy (známé jsou černé olivy z města Kalamata), ryby, zelenina a zdravý sýr. Světoznámý je sýr feta (tj. tvarohový sýr z ovčího či kozího mléka ve slaném nálevu), který opěvoval již bájný Homér ve svých eposech. Zraje ve slaném roztoku více než dva roky, s vysokým obsahem tuku je pochoutkou podobnou našemu sýru „balkánu“.

Maso z ovcí a koz je daleko běžnější než ze skotu, pro jehož chov nejsou tolik příznivé podmínky. Oblíbené jsou ryby i mořské plody. Z koření jsou nejtypičtější oregano, máta, muškát. V jídlech je více anýzu, rozmarýnu, citrónové šávy. Dále se řecká kuchyně vyznačuje používáním luštěnin, čerstvé zeleniny jako rajčata, papriky, lilky, okra (tj. jedlý ibišek), zelené fazole. Ovoce jako pomeranče, vodní melouny, hroznové víno, fíky, opuncie, kiwi, broskve a lokvát se zde též pěstuje a bývá dražší než salátová zelenina.

Oblíbený je tučný jogurt (tradičně z ovčího mléka, konzistence mezi sýrem a jogurtem), do něhož se obvykle dodává řecký med. I když je tato kuchyně velmi rozmanitá, ke všemu se přidává bílý chléb a na stole nesmí chybět karafa s čerstvou vodou (neró).

Součást téměř každého jídla tvoří nejrůznější saláty. Řecký salát (choriatiki salata – překlad „vesnický salát”) obsahuje zeleninu, cibuli, olivy, sýr feta, oregano a je zalitý olivovým olejem. Mezi nejznámějším předkrmy se řadí tzatziki – studený pokrm z hustého přecezeného jogurtu (z ovčího či kozího mléka), okurek, česneku, olivového oleje, soli, přidává se ocet a kopr (i máta). Vychlazené tzatziki  se podávají s arabským chlebem nebo jako dochucovadlo k pokrmu. Další předkrm můžeme uvést dolmades – vinné listy plněné rýží, piniovými oříšky, zeleninou či mletým masem.

Saganaki patří mezi nejoblíbenější bezmasé jídlo a podává se jako předkrm, označuje slaný a aromatický grilovaný či smažený sýr feta obalený ve strouhance. Zajímavá je tradiční polévka avgolemono (překl. „vejce citron“), která se vaří ve svátek. Základem je kuřecí vývar  s masem a rýží, poté se přidají vejce a citron.

Tradičním řeckým jídlem musaka (moussaka) – nákyp s baklažány. Tvoří ho tři základní vrstvy z plátků lilku (málokdy cukety), mletého jehněčího masa a bešamelové omáčky, přidávají se rajčata, koření a brambory. Věhlasný gyros (vysl. řecky jiros) – kořeněné maso (používá se kuřecí nebo vepřové či jehněčí) se opéká na veliké vertikální grilovací jehle, na otáčeném grilu se poté odřezávají jednotlivé kousky. Nejčastěji se v Řecku podává v pitě (chlebová pšeničná placka) s rajčaty, cibulí a tzatziki.
V Turecku je obdobou döner kebab a arabské švarmy. Souvlaki (odvozeno od „souvla” –  jehla) – řecký špíz prokládaný rajčaty, masem, zeleninou, obdoba tureckého šiš kebabu. Názvem gyros nebo souvlaki se označuje nejen maso, ale celý takto zhotovený sendvič. Keftedakia jsou karbanátky z hovězího masa. Keftedes – značí v oleji smažené kuličky z kořeněného mletého masa. Jsou Atheneem v kuchařské knize popsány přesně tak, jak se připravují dnes.

Po hlavním jídle následuje dezert. Známá je baklava – jde o vrstvy filo těsta s oříšky a medem. Typickým moučníkem je kataifi (kadaifi) – závitek s ořechy, ohřívaný s máslem nebo olejem a politý sirupem či medem. Loukoumades – kuličky nebo taštičky z kynutého těsta namočeného v medu a sypané skořicí, smažené v oleji jako koblihy. Chalva je známá cukrovinka, připravuje se ze sezamových semínek nebo z krupice, přidává se do ní máslo či rostlinný tuk, rozinky, sušené ovoce, oříšky, mandle a je slazená medem či cukrem.

Řekové zapíjejí pokrmy vodou, ale především vlastním vínem (krasí). Řecko je místem, kde se narodil patron vína, antický bůh Dionýsos. Řecká vína se řadí k těm nejlepším na světě, bývají silnější než francouzská. Proslaveným je víno retsina (retzina) – víno svíravé chuti obsahující borovou pryskyřici (dnes max. 1%), většinou z borovice halepské. Podle pověsti toto víno zrálo
v sudech, z nichž se do nich dostávala pryskyřice. Tato chuť Řekům zachutnala tak, že pryskyřici začali přidávat do vína vědomě. Národní lihovinou je ouzo – anýzový likér, má 48% alkoholu, je bezbarvý, ale smícháním s vodou a  ledem získá mléčně bílé zabarvení. Metaxa je druhá nejpopulárnější lihovina, jejíž složení je samozřejmě tajné. Destiluje se
z několika druhů vín, zraje minimálně tři roky v dubových sudech, je dochucena bylinami, obsahuje např. i lístky růží. Tuto nejznámější brandy světa vymyslel Spyros Metaxas v r. 1888. Liší se podle počtu hvězdiček. Rakije – ostré zvláštní pití, používá se vnitřně i zevně.

Řekové stejně jako Francouzi nikdy nikam nespěchají, jsou lze říci "pohodoví i u stolování". Oběd začíná tzv. mezedes – předkrmem (např. kousky sýra, grilované či nakládané zeleniny, klobása loukaniko, chobotničky, taštičky tyropita – sýrové atd.), ke kterým se připíjí místní aperitiv ouzo. Hlavní chod bývá masitý, na stole nesmí chybět zeleninové saláty, sýry a chléb. Zajímavé je, že jídla se podávala ještě před časem vlažná, tak to mají řekové raději. Ale restaurace se přizpůsobily zvykům turistů a servírují pokrmy horké. Výborné jsou i „řecké hotovky” nazývané ladera. Jedná se o zeleninová jídla, občas doplněná masem, např. zelenina plněná rýží a mletým masem. Vše se zapíjí vodou, fresh džusem či vínem. Na závěr si v létě můžete dát sladkosti a známou řeckou kávu frappé – osvěžující ledovou kávu Nescafé, speciálně našlehanou a s hustou pěnou navrchu.
                                                
Zdroj: Wikipedie
Foto: ©SAMphotostock.cz/ cook_inspire