Slovenská kuchyně
Ilustrační fotografie
Vývoj slovenské kuchyně se ubíral v závislosti na tom, jaké civilizace osidlovaly Slovensko. Jako součást bývalého maďarského státu byla pod vlivem římské kultury, od raného středověku do 20. století pod vlivem kolonistů převážně z německých států. Slovenskou gastronomii samozřejmě také ovlivňovaly sousední státy - Česko, Maďarsko, Polsko a Rakousko.
Podobá se české kuchyni. Stejně jako česká je mastnější a energeticky vydatná oproti středomořským kuchyním. Často se používá sádlo nebo olej. V pokrmech se upotřebí více koření - paprika, kmín, majoránka, pepř. Dále mnoho česneku a cibule. Slováci milují zelí a slaninu. Slovenská kuchyně se liší od české též větším množstvím bezmasých jídel, jejichž základem jsou hlavně brambory nebo těstoviny (halušky s brynzou, zelím, pirohy plněné brynzou nebo tvarohem, marmeládou sypané mákem, ořechy, rezance s tvarohem a mákem, různé kaše).
Na rozdíl od české kuhyně není běžné jíst sladká jídla jako hlavní chod. Sladké knedlíky (často neplněné, ale jen přelité ovocem), parené buchty - kynuté knedlíky plněné džemem (s lekvarom) a vařené v páře nebo šišky s mákem či ořechy (šúlance) jsou považovány jen za dezert. K masovým pokrmům se častokrát jako příloha podává bílý chléb.
Tradiční slovenská kuchyně využívala suroviny dostupné v různých regionech, od nížin po vysokohorské oblasti. Severní hornatější Slovensko díky drsnější tříměsíční zimě má v oblibě uzené maso, brambory a kysané zelí (zdroj vitamínu C během zimy), mléko, luštěniny, houby, lesní plody, med, skopové a jehněčí maso a sladkovodní ryby. Na jihu se více pojídá maso – hovězí, vepřové, zvláš oblíbené husí, déle krůtí, kachní a kapr, pokrmy z mouky, těstoviny a více ovoce v čerstvé nebo v upravené podobě.
Typickou slovenskou polévkou je kapustnica – z kysaného zelí, uzeného masa, klobásy, sušených švestek a hub, kysané smetany a zahuštěná moukou. Dále je nejrozšířenějš čočková (šošovicová polievka) nebo fazolová polévka.
Národním jídlem jsou bryndzové halušky s brynzou a rozškvařenou slaninou – drobné hrudky z bramborového těsta, přes cedník protlačené a vařené ve slané vodě. Podobné strapačky – halušky s kysaným zelím a osmaženou slaninou nebo furmanské halušky – halušky s uzeným sýrem, osmaženou slaninou či klobásou. Existuje řada regionálních variant halušek. Dalším klasickým pokrmem je guláš, který se liší od českého používáním obvykle skopového masa místo hovězího. Tato tradice vychází z pastevecké minulosti slovenského kraje. K jídlům se podávají bramborové i kynuté knedlíky a omáčky na bázi zeleniny. Populární je pečená husa s bramborovými plackami – lokšemi a vínem. Oblíbená je živánska – vepřové maso s cibulí, slaninou, klobásou a brambory, které se pečou společně zabalené v alobalu na ohni, dále fučka (bramborová kaše si při zahuštění moukou odfukuje) nebo vyprážaný bravčový rezeň (smažený vepřový řízek).
Slováci jsou jako Češi omáčkoví. Oblíbenou součástí slovenské kuchyně jsou „prívarky”- připomínají zahuštěné polévky, základem je obvykle zelenina vařená ve vodě, zahuštěná moukou, může obsahovat smetanu, protlak nebo mléko (např. karfiolový, hrachový, kapustový prívarok).
Ke specialitám patří sýry. Tradiční je ovčí sýr. Nejproslulejší je brynza (slov. bryndza) - přírodní sýr vyráběný z nepasterizovaného hrudkovitého sýru z ovčího mléka nebo ze směsi sýrů z ovčího a kravského mléka. Brynza obsahuje mnoho zdraví užitečných mikroorganizmů, jelikož podle vědeckých výzkumů snižuje cholesterol v krvi a obsahuje větší množství vápníku než sýry vyráběné z kravského mléka. Pravou slovenskou brynzu smí v Evropské unii vyrábět jen Slovensko. Známá je Liptovská Brynza (s paprikou). Oštěpok (slov. oštiepok) - je valašský výrobek z ovčího sýru. Jedná se o sýr žlutavé barvy a jemné chuti ve tvaru šišek, může se zapékat a smažit. Parenica - nezrající pařený ovčí sýr, varianta uzená i neuzená, má tvar stočeného pásku a vyrábí se ze syrového mléka. Syrové korbáčiky – pařený sýr ve tvaru zapletených copů z tenkých pramínků. Proslulá je i čabajka.
Můžete si pochutnat na moučnících. Mezi typické patří záviny (orechovník, makovník, tvarohovník) kynuté buchty a koláče, štrúdl a žemlovka. Dále skalický trdelník, laskonky. Zajímavé je vánoční pečivo medvedie labky nebo mačacie oči připomínající kočičí oči. Dezertem o Vánocích mohou být východoslovenské opekance neboli bobálky – malé kuličky z kynutého těsta a pečené v pekáči, (např. druhy tvarohové, brynzové, makové, ořechové) a oplatky s medem a česnekem (oblátky s medom), vianočka, vanilkové rožteky (tj. rohlíčky), šuhajdy – domácí čokoládové bonbóny. Tradiční je na Vánoce kapr či filé s bramborovým salátem.
Mezi slané pečivo uvedeme posúch a slaninový nebo škvarkový pagáč.
Pochutnejte si na krajových specialitách jako tatranská sviečkovica, horniacke údené mäso, šarišské placky, spišské pirohy, liptovské droby, bystřické ražniči, zvolenská údená pečenka, revúcke gul’ky so sol’ou, sol’nohradské halušky.
Slováci jsou ve stravování podobně jako Češi konzervativní a svá tradiční jídla si nejlépe vychutnávají při posezení doma s rodinou. Slovenská jídla jsou u nás velmi oblíbená. Slovenské speciality jsou známé a mnohé suroviny a ingredience ze Slovenska dobře dostupné.
Zdroj: Wikipedie
