Vegetariánská kuchyně
Ilustrační fotografie
Vegetariánství (angl. vegetable – zelenina, lat. vegetus – plný života) je způsob stravování, kdy člověk vyřazuje
ze svého jídelníčku živočišné produkty, především maso včetně ryb, sádlo aj., vegetariáni nejedí nic, kvůli čemu jsou zvířata zabíjena.
Nejčastější typem vegetariánství je laktoovovegetariánství (nejedí maso, ale konzumují vejce, mléčné výrobky
a med). Veganství je přísnějším typem vegetariánství, vegané odmítají navíc mléko, mléčné výrobky, vejce
a med, někteří dokonce oblečení jako kůži, vlnu. Společným znakem vegetariánů i veganů je odmítání všech druhů masa a jatečných výrobků. Vitariánství je přísnější typ veganství, odmítají vše stejně jako vegani, ale navíc přijímají pouze tepelně neupravené potraviny. Často je vegetariánství (veganství) považováno za životní styl. Tito lidé nekouří, nepijí alkohol, nepoužívají kosmetiku testovanou na zvířatech, nenavštěvují cirkusy apod. Vegetariánství vychází z etického přesvědčení, že člověk nemá právo zabíjet zvířata, ani je týrat špatnými podmínkami ve velkochovech.
První zmínku o vegetariánské stravě najdeme ve starověké Indii a starověkém Řecku z 6 st. př. n. l. Hlavním motivem bylo nenásilí vůči zvířatům (ahinsá v Indii), jejž hlásali zejména filozofové a různé náboženské skupiny. První vegetariánská společnost byla založena v Anglii v r. 1847. Nynější světová organizace Mezinárodní vegetariánská unie zastřešuje další neziskové národní vegetariánské organizace, vznikla v roce 1908.
V Česku existuje Česká vegetariánská společnost (i další organizace), která organizuje 1. října Mezinárodní den vegetariánství,
1. listopadu je pořádán Mezinárodní den veganství. Další každoroční mezinárodní akcí je v ČR Veggie Parade, oslavující etický vztah ke zvířatům. Nejvíce vegetariánů na světě žije právě v Indii (70 % všech vegetariánů), která je považována za místo vzniku vegetariánství především díky náboženství. V Indii je zákonná povinnost označovat potraviny etiketami vegetariánských (zelené kolečko) a nevegetariánských (hnědé) produktů.
Vegetariánství má svá rizika i přednosti. Vegetariáni a vegani si musí hlídat především dostatečné nahrazování živin
a vitamínů, které jsou obsaženy v masu a živočišných produktech (mléko, vejce, aj.). Podle vědeckých výzkumů se jedná zejména o vitamin B12. Deficity typické pro vegetariány jsou dále jód, vápník, omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny, vitamín D, železo, zinek a řada vitamínů B – zvláště B12 a B2. Pokud se člověk, bez jakéhokoliv poučení a úsilí nahradit chybějící vitaminy, stane vegetariánem nebo veganem, může ohrozit své zdraví avitaminózou a poškodit ho. Nedostatek vit. B12 a F způsobuje chudokrevnost, únavu, deficit B12 i zvýšení rizika srdečních onemocnění, mrtvice, Alzheimerovy choroby a problém s páteří, chybějící vápník řídnutí kostí, jód je nutný pro správnou funkci štítné žlázy, přísun omega-3 kyseliny je nutný pro vývoj a funkci mozku. Nedostatek zinku, vitaminů a minerálů způsobuje problémy s imunitou, přibržděná tvorba hormonů u vegetariánek se projevuje potížemi při menstruačním cyklu z důvodu nízkého příjmu energie, bylo potvrzeno i poškození plodu těhotné ženy.
Pokud je zdraví nejsilnějším podnětem k přechodu na vegetariánské stravování, je nutné celkově přehodnotit stravovací návyky, strava musí být správně plánována, vedena a nutričně vyvážená. Nestačí pouze vyřadit z jídla maso. Uvádí se, že správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i léčbě různých onemocnění. Vegetariáni mají méně infarktů a cévních chorob, protože nejedí živočišné tuky. Netrpí tolik obezitou, mívají méně potíží se špatným cholesterolem a vysokým krevním tlakem, méně rakoviny tlustého střeva a konečníku díky hojně konzumované vláknině. Mají kladný vztah k přírodě, aktivnímu pohybu, procházkám, přemýšlí o stravě a jí střídměji, nekouří a nepijí alkohol vůbec nebo minimálně. Výskyt dalších zhoubných nádorů u nich bývá nižší. Dostupné důkazy nepotvrzují ani nevyvracejí prospěšnost vegetariánské stravy na fyzickou výkonnost či fyzickou vytrvalost sportovců.
Vegetariáni mají pestřejší stravu, poněvadž musí nahrazovat živočišnou. Do hlavní složky potravy tak zařazují luštěniny, brambory, tofu, sóju, obilné klíčky a jiné. Zdroje vitamínů, recepty vyhledejte v seriozních vegetariánských kuchařkách nebo se můžete poradit s nutriční terapeutkou v nemocnici. Vitamin B12 si musí hlídat zejména těhotné a kojící matky, je obsažen
ve vejcích, jogurtech, sóji, obilninách apod. B2 obsahují ořechy, mandle, obilné klíčky, broskve, avokádo, pivní kvasnice, řasy. Vápník najdeme v pšeničném chlebu, rýži, hrachu, čočce, sóji, tofu, fazolích, celozrnné pšeničné mouce, jablku, banánu, pomeranči, sušených fíkách, brokolici, květáku, salátu, mrkvi. Omega–3 nenasycené mastné kyseliny si zajistíme denní spotřebou jeden
a půl poloviny polévkové lžíce mletých lněných semínek nebo 1 lžičkou lněného oleje, 1 lžící konopného oleje či 5 lžícemi rozemletých konopných semínek. Jód je obsažen v kuchyňské soli, v mořských řasách, mořské soli. Bílkoviny dobře nahrazují luštěniny, mléčné výrobky, vejce. Rostlinná strava umožňuje nepřeberné množství báječných chutí, vůní i kombinací barev.
Zdroj: Wikipedie
Foto: ©SAMphotostock.cz/ elenathewise
