Připomínáme si 230 let od narození M. D. Rettigové

Ilustrační fotografie

MAGDALENA DOBROMILA RETTIGOVÁ

se narodila dne 31. ledna 1785 ve Všeradicích jako M.D. Artmannová. Letos tedy uplyne 230 let od jejího narození.

Známe ji jako autorku kuchařek, ale byla i českou buditelkou, autorkou básní, divadelních her a povídek.

Neprožila příliš šťastné dětství, velmi ji poznamenala smrt otce (zemřel r. 1792, kdy jí bylo 7 let) a sourozenců. Když zůstala sama s maminkou, odstěhovaly se do Plzně, kde se Magdalenky ujal rodinný přítel, vychovatel v rodině hraběte Kounice, který ji vedl ke katolické víře. Německy se dívka učila doma s matkou, do školy nastoupila až v 10 letech.

Další stěhování bylo do Prahy k tetě, kde se Magda starala o domácnost a přispívala na ni.

V 18 letech mluvila stále německy. Česky začala až po seznámení se svým budoucím manželem, českým buditelem a spisovatelem Janem Aloisem Sudipravem Rettigem,  právníkem, který působil i jako radní v několika městech, hlavně na východu Čech. Tak manželé bydleli v Přelouči, Ústí nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou a Litomyšli.

Měli 6 dětí, dospělosti se dožily tři. Dcera se stala slavnou operní pěvkyní, jeden syn tiskařem a druhý učitelem. Ačkoli manželství působilo harmonicky, sama Magdalena jej hodnotila dosti negativně a měla se dokonce vyjádřit, že kdyby jí bylo znovu dvacet, raděj by skočila ze skály než se provdat.

Rettig měl pro manželku velké pochopení a v aktivitách ji podporoval. Magdalena se věnovala výchově dívek, učila je vařit, hospodařit, domácím pracím a české literatuře. Vedla ale i společenský salon, zvaný Kafíčková společnost, knihovnu v Ústí, v Litomyšli se zasloužila o stavbu altánu a vyčištění studánky. V časopise Květy seznamovala čtenáře o kulturních akcích, na literárních sezeních se věnovala recitaci českých básní. Mezi její přátele patřili např. František Palacký, Josef Jungmann, Pavel Josef Šafařík.

Magdalenina literární činnost byla poměrně rozsáhlá, napsala desítky děl, zpočátku v němčině.  Pod vedením svého manžela a přátel začala psát česky, nejprve povídky (Chudobičky) a básně (Sbírka rozličných myšlenek – naivní poezie připomínající lidovou) do časopisů. Další tvorba byla určena dospívajícím dívkám (Mařenčin košíček). Je právem považována za zakladatelku české červené knihovny. Později se věnovala literatuře zaměřené prakticky (Kafíčko – jak připravit kávu a zákusky a pomoc při  společenské konverzace). Do povědomí nám vstoupila svojí Domácí kuchařkou, kterou obohatila množstvím receptů a znalostmi české kuchyně. Přispěla k rozšíření českého jazyka v lidovém i měšťanském prostředí.
¨
Ačkoli měla Magdalena rozličné zájmy, v povědomí nám zůstane  jako autorka kuchařky. Jejím životem byl inspirován Alois Jirásek a napsal veselohru pod názvem Magdalena Dobromila Rettigová, podle knihy byl roku 1961 natočen film s Jiřinou Šejbalovou v hlavní roli.

Spisovatelka zemřela v Litomyšli dne 5. srpna 1845. Na její počest je  zde pořádán ve dnech 22 . až 24. května 4. ročník galaslavnosti pod názvem Zemčata a zelené věci.

Kuchařka obsahuje 1150 receptů. Chceme-li se v ní orientovat, musíme se nejprve seznámit s různými pojmy, např. kolik je kopa, lot, mandel, žejdlík, pinta, co je cemr, faš, lité štrudle atd. Pak se můžeme dát třeba do přípravy Husy v šouletu nebo Zajíce z třeného těsta.

Španělské ptáčky  M. D. Rettigové

Vepřové maso, vejce, sladká smetana, strouhanka, citronová kúra, nové koření, hřebíček, sůl, hlávka zelí.

Usekej drobně ½ kila vepřového, dej je na mísu, vraz do něho dvě celá vejce, přidej půl koflíka sladké smetany a dej k tomu strouhané žemličky tolik, mnoholi jest potřebí, aby to dobře pohromadě drželo, dej k tomu citronové kúry, nové koření, hřebíček a dobře to osol.

Nech napolovic uvařit zelenou hlávku, rozebeř lístky a zaobal do nich té sekaniny tolik, co se do každého vejde, pak je nitkou pěkně obvaž, aby se nerozvinuly a nech je v rozpáleném másle vysmažit. Potom odvaž nitky, narovnej to do kastrolku, polej to sladkou smetanou a nech to v troubě vypéci. Pak to dej na stůl buď tak s kastrolkem nebo na míse.

Autor: Eva Ch.
Zdroj: Wikipedie, Historické recepty