Lískové oříšky: zdraví prospěšné a použití v kuchyni

Ilustrační fotografie

LÍSKA OBECNÁ, Corylus avellana
byla původně planě rostoucí keř. Dnes roste asi dvacet druhů, najdeme ji v lesích, v křovinách podél cest, i na zahrádkách v podobě keře i stromu. Daří se jí v propustné půdě, nejlépe na slunném místě. Má velký význam i při ochraně půdy na svazích, ty zpevňuje a zabraňuje tak erozi.  Na zahradách pěstujeme nejčastěji šlechtěné, ty vznikly křížením v 19. století. Dorůstají do výšky až pěti metrů a jsou rozkošatěné. Líska pochází z Turecka, dodnes tam vyprodujují až tři čtvrtiny všech lískových oříšků na světě.

Plodem jsou oříšky velikosti asi 2,5 cm, s tenkou skořápkou, pod kterou se skrývá sladké jádro. Liší se podle odrůd tvarem i velikostí, mohou být ploché, kulaté, či válcovité.

Oříšky jsou neodmyslitelnou součástí Vánoc. Mleté se přidávají do cukroví, mají sladkou chuť. Vyrábí se z nich ale i likér, přidávají se do zmrzlin, ovesných vloček, müsli, salátů, lze z nich připravit také ořechové mléko. Olej se příliš nepoužívá, rychle se kazí.
Konzumují se pražené, sušené i syrové, pokaždé by se ale měly důkladně rozkousat.

Oříšky obsahují tuky, vitamíny skupiny B, hořčík, fosfor, vápník, proteiny, vlákninu, mangan, selen, kyselinu listovou, nemají téměř žádné sacharidy. Pozor, u někoho může vyvolat alergickou reakci.

Listy sbíráme od června, rychle usušíme.
Pomáhají při průjmech, odstarňují nadýmání. Jsou vhodné pro sportovce, dodávají energii. Nálev z listů uleví i křečovým žilám a hemeroidům, přikládáme na postižená místa. Konzumace oříšků se doporučuje diabetikům, jako prevence ledvinových kamenů i při nervovém či fyzickém vyčerpání.

Dřevo lísky je výborné k uzení, z proutků se pletou košíky, rozdvojené větve slouží jako virgule.
Oříšky dozrávají na podzim koncem září, nejlépe, když vypadají ze zelených obalů. Nevyloupané můžeme skladovat i delší dobu, nemusí se na rozdíl od vlašských sušit, nemají totiž vysoký obsah vody. Vyloupané usušíme a uskladníme v suchu a temnu.

Někdy sklidíme prázdné skořápky, to si larva nosatce lískového pochutnala na zralém jádře. Poté se usídlí pod keřem, kde přečká zimu. Spolehlivou ochranou před tímto škůdcem jsou slepice, které larvy vyzobou.
Pozor na veverky, ty dokáží sklidit celou úrodu oříšků dříve než my. Stejně tak i pták ořešník.
 
Stromy vysazujeme na jaře nebo i na podzim, ve vzdálenosti tři až čtyři metry od sebe. Pokud chceme z keřů vytvořit plot, stačí vzdálenost 1,5 až 2 metry. Jestliže vysadíme několik keřů společně, mohou se vzájemně opylovat a tím získáme větší úrodu. Můžeme je i naroubovat. Líska kvete od února do dubna, dříve, než raší listy. Dosahuje stáří až sedmdesáti let.

Autor: Eva Ch.
Zdroj: 1000 rad zahrádkářům