Obyčejné brambory? Pozor na jed!

Ilustrační fotografie

Solanum tuberosum, brambory, neboli zemáky, kartofle či kobzole, pocházející z Peru, přivezl po objevení Ameriky do Evropy Kryštof Kolumbus. Do Čech se dostaly v 17. století, nahradily hrách, ječmen, pšenici. 
Nejprve si kuchaři s hlízami nevěděli rady, postupně vznikaly chutné recepty pro panstvo a nakonec se brambory staly základní potravinou prostých lidí. V obchodech jich máme mnoho druhů, přesto si je někteří z nás pěstují i na zahrádkách. Vždyť takové domácí „brambory naloupačku″…
 
V současné době u nás známe asi 110 - 150 odrůd brambor, ve světě jich je kolem 1000 a jejich počet se neustále zvyšuje.
Brambory nejsou odolné proti virózám, které se přenášejí sadbou. Je proto vhodné sadbu obměňovat, jinak se může výnos snížit až o 50%. Kromě barvy slupky, ranosti a barvy dužiny si všímáme varného typu, který udává vlastnosti brambor po uvaření a tím i jejich konzumní použitelnost.

Varné typy brambor:
Typ A není moučný, hodí se do salátů, k vaření ve slupce.
Typ B je mírně moučnatý, může se po varu drolit, hodí se jako příloha a do salátů.
Typ C má sklon k rozváření, moučnatí, je vhodný na hranolky, bramboráky, kaše.
Typ D je určen na průmyslové zpracování.
Typy nejsou přesně ohraničeny.
 
Uskladnění
Před uložením necháme brambory asi dva týdny rozložené, hlízy sníží vlhkost a upevní si slupku. Pak je uložíme do temné místnosti s teplotou kolem 5 stupňů Celsia. Při vyšší teplotě a vlhkosti začínají klíčit. Menší množství můžeme uložit i v chladničce s teplotou nad 4 stupně.

Bramborové klíčky a zelené části obsahují solanin (ten je ještě mnohem více zastoupen v zelených rajčatech, jeho chuť je hořká, způsobuje nevolnost, zvracení, při konzumaci většího množství i zástavu dýchání), jedná se o jed, kterými se hlízy brání proti nemocem a cizopasníkům. V menším množství není nebezpečný, přesto klíčky i zelené části odstraňujeme, aby se nezkazila chuť hlíz.
Podle našich babiček je dobré k bramborám uskladnit jablka, která vylučují etylén a ten růstu klíčků brání. Naopak nevhodné je ukládání s cibulí, hlízy z ní vysávají vlhkost a pak mají sklon k hnilobě.

Rok staré brambory je lepší vařit oloupané, ze slupky se totiž špatně odstraňují klíčky, které jsou navíc, stejně jako zelené části, nechutné.

Hlízy mají různé tvary a barvy, u nás jsou známy žluté, hnědé i červené. Ročně každý z nás zkonzumuje asi 70 kg.

Zdroj: Wikipedie                                                                                                       
Autor: Eva Ch.