Sůl – bílé zlato

Ilustrační fotografie

Ne nadarmo se říká sůl nad zlato. Sůl je neodmyslitelnou součástí našeho života.  Potřebujeme ji, aby naše tělo správně fungovalo a také v kuchyni bychom byli bez soli bezradní.

Sůl je jediný jedlý nerost. Je to sloučenina sodíku a chloru. Získat ji můžeme ze země nebo z moře. Existují různé druhy soli, záleží na místě, kde se těží, velikosti zrnek nebo vlastnostech.

Druhy soli:
Podle místa získávání - kamenná sůl, mořská sůl
Podle velikosti zrn - jemná sůl, hrubá sůl

Dospělý člověk sní průměrně 16,7 g soli (asi tři vrchovaté lžičky) denně. Světová zdravotnická organizace však doporučuje pouze cca 6 g denně.

Sodík pomáhá udržovat v těle rovnováhu tekutin i rozumnou výšku krevního tlaku. Také je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů a pro vstřebávání živin v tenkém střevě a ledvinách.
Požadavky na množství sodíku pro naše tělo se mění s věkem a také záleží, jakou vynakládáme fyzickou námahu a v jakém prostředí se vyskytujeme – horké vlhké podnebí, více se potíme.

Všechnu sůl, kterou tělo ztratí, je důležité nahradit, ale naproti tomu nadbytek solení je zdraví škodlivé.

Nadměrný příjem soli způsobuje vzestup krevního tlaku a zvýšené riziko cévních příhod, srdečního onemocnění a selhání ledvin. U citlivějších jedinců, může vést k tvorbě otoků (zadržování vody). Vysoký příjem také podporuje větší vylučování vápníku což, má za příčinu možnou osteoporózu.
Nadbytek sodíku se běžně vylučuje ledvinami.

Málokdy dochází k nedostatku sodíku, ale pokud tělo nedostatek sodíku má, prvním z příznaků jsou křeče, postihující většinou lýtkové svaly. V horších případech může nedostatek sodíku vést k dehydrataci a poklesu krevního tlaku, pocitu suchu v ústech a zvracení.

Sůl přijímáme v potravinách, které si sami solíme při přípravě nebo až na stole. Je to však jen zlomek z celkového denního přijmu. Další množství sodíku, které naše tělo přijme, je v malém množství v ovoci,  zelenině, mase, rybách, obilninách a luštěninách.
Více než polovina sodíku však pochází z uměle upravených potravin a poživatin, které obsahují sůl, nebo sloučeniny sodíku.
Je lepší omezit solení při přípravě jídla a pak mírně dosolit na stole. Také je možné používat spíše koření.
Je důležité, vyhýbat se potravinám s vysokým obsahem soli – bujóny, omáčkové směsi, uzený losos, slanina, šunka, bramborové lupínky.

Děti a solení
Děti nejsou schopné vylučovat sodík stejně jako dospělí, proto jsou citlivé na vysoký příjem. Dětem a kojencům se jídla nepřisolují.

Sůl a tradice
Sůl se nekazí a brání tomu, aby se zkazily potraviny. Je symbolem pohostinnosti, značí věrnost, přátelství a závazek.
Naši předkové dávali sůl do rohu místnosti a stájí, které tak očistila od zlých duchů. Ve skandinávských zemích se dávala sůl blízko kolébky dítěte, také na ochranu před zlými duchy.

Alternativy soli:
miso – pasta ze sójových bobů
tamari – vedlejší produkt při výrobě misa
citronová šťáva
česnek
pepř

Sůl se sušenými bylinkami
1 kg soli, 4 bobkové listy, 2 lžičky sušeného tymiánu, 2 lžičky sušeného rozmarýnu, 2 lžičky sušené dobromysli
Všechny přísady dáme do kuchyňského robotu a mixujeme na plný výkon. Bylinkovou sůl uchováváme v dobře uzavřené skleničce, aby měla stále dobré aroma. Sůl používáme při pečení, nakládání masa nebo jako přísadu do marinád.

Zdroje:
Jídlo jako jed, jídlo jako lék, Výběr Reader’s Digest
Sůl, Nakladatelství Sun

Autor: Katka K.